smikho
Cikkek
Ujet 200+ kilometrů v kuse – to opravdu není to stejný jako dvouhodinovej švih v tempu. Dnes to bude o tom, co se mi na dlouhých cestách osvědčilo. I o tom, co naopak můžeš s klidem nechat doma.
Do Rakouska na Moravské pole, přívozem přes Moravu (řeku) na Slovensko, do rakouského Husníku a odtud domů do moravského Nikolsburgu.
•
•
•
thumb_upthumb_down
Zima (obzvlášť ta letošní) je v životě cyklistově obdobím spřádání plánů na nadcházející sezónu v sedle. Jestli sis jako novoroční předsevzetí napsal/a i „Jezdit víc na kole“, dnes si rozebereme pár filozofických zamyšlení i ryze praktických tipů, jak toho dosáhnout. Vlastně čtyři a půl páru.
•
•
•
thumb_upthumb_down
V den, kdy se v Belgii jel jubilejní 110. ročník nejstaršího cyklistického monumentu Liège-Bastogne-Liège (po česku Lutych-Bastogne-Lutych), naplánoval jsem si taky pořádnej cyklovejlet z bodu A do bodu B a pak jinou cestou zase do bodu A. Vyšlo mi z toho Brno-Trenčín-Brno.
...aneb Moje první tříkilo a druhá zkouška dospělosti.
Na Vánoce 2023 jsem byl nějakej bezprizorní. Tak jsem si naplánoval výlet z Brna do Liberce, pak přes Ještěd k česko-polsko-německýmu trojmezi, odtamtud někam do Polabí a pak zpátky do Brna.
Když jedeš jeden den na východ, musíš – v rámci vyvažování – druhej den na západ.
No když to srovnám s výletem na Kokořín…
Aneb proč už nikdy nepojedu pět set najednou v prosinci.
Jezdíš na kole? Běháš? Hýbeš se? V listopadu to nemusíš dělat jen pro sebe.
•
•
•
thumb_upthumb_down
Jsou okamžiky v životě cyklistově, kdy jedinou možností, jak si užít trošku delší švih, je vyrazit v pátek večer a zvolit taktiku kuchaře, když dělá vývar – táhnout to celou noc.
„Ahoj, jmenuju se Honza a jsem cykloblázen.“ A dnes se vám pokusím odpovědět na otázky, které slýchám, když přijde řeč na mé cesty, nebo je čítám v komentářích pod svými články.
Formanyomtatvány elküldés alatt áll
arrow_outward
